Elektronkové zesilovače

Za ta léta, co elektronkové zesilovače vyrábím a opravuji, si troufám říci, že mi stačí se podívat na schéma a dokáži odhadnout, jak bude hrát. Hned druhým kritériem je pohled do jeho útrob, z použitých součástí a jejich rozmístění, odhadnu výsledek, aniž bych ho slyšel. Tyto moje zkušenosti mi dávají jasný návod, jak zesilovač koncipovat. Většinou se celý rodí v mé hlavě, a schéma namaluji, jen abych si spočítal stejnosměrné hodnoty některých součástí. Což je první věc, kterou udělám – schéma zapojení. To v podstatě vyplyne z potřeby použít konkrétní elektronky o kterých vím, že mají dobrý zvuk a chci je tedy použít. Na druhém místě je zdroj, kde nastává otázka, jestli půjde o ekonomickou verzi, tedy konvenční diodový grec a elektrolyty a nebo speciální verzi s proudovým zdrojem s tlumivkama a kondenzátorama PIO. Tam totiž prudce stoupá cena, celý zesilovač je pak těžký, plný transformátorů, velkých kondenzátorů a elektronky se propojují vzduchem bez tištěného spoje. Obě verze mají mnou vyrobené výstupní transformátory, které mají vynikající zvukovou kvalitu, jak mohou potvrdit ostatní konstruktéři, kterým OPT také dodávám.

Ultralineární zapojení

Poslední dobou dávám přednost tzv. ultralineárnímu zapojení pentody před čistou triodou. Líbí se mi tento více dynamický zvuk s menším zkreslením. Díky lokální zpětné vazbě mezi pentodou a výstupním trafem je mnohem lepší tlumení reproduktoru, což má za následek jeho větší kontrolu – pevnější a přesnější znění.

Co je to EL84SEU?

EL84 SET inside

Jedná se o ekonomickou verzi elektronkového zesilovače se standardním zdrojem s rychlými diodami. Všechny elektronické součásti jsou, kromě síťového trafa a výstupních traf, osazeny na plošném spoji včetně hlavního páru RCA cinch. Z nich jde signál do potenciometru ALPS a do vstupních vysokofrekvenčních triod E88CC. Zdůraznil jsem vysokofrekvenčních, rád podobné elektronky používám, pro jejich perfektní vlastnosti. Mají nízký vnitřní odpor a vysokou strmost, s přehledem hrají vyšší harmonické tóny a nemají problém s následující zátěží. Ano, tyto mívají menší zesílení, ale, výkon mi na citlivých reproduktorech stačí.

E88CC je zapojena v kaskodě, tedy jsou to dvě triody v jednom skle, ta spodní zesiluje a vrchní slouží té spodní jako pracovní zátěž rovnající se jejímu vnitřnímu odporu, tedy pouze 2,6kohm (max. zesílení, perfektní výšky). Pozor, to není SRPP, kde z důvodu katodového sledovače na pozici vrchní lampy a půlce napětí, které je závislé na následující zátěži to celé pracuje ve dvojčinném zapojení. SRPP vídávám často v nesprávném použití, ale hodí se všude tam, kde očekávám nízkou následující impedanci. U mnou použité kaskody je výstup z anody spodní triody, ta pracuje jednočinně, následuje přímo bez vazby mřížka EL84, která nepůsobí téměř žádnou zátěž. EL84 je v „ultralineáru“ a se správně nastavenou odbočkou na výstupním trafu má zesilovač 4W výkon při 20Hz-150kHz -3dB. Hraje jedním slovem parádně. Pokud stačí výkon, do bytu k reproduktorům od 92dB citlivosti, do domku od 94dB, přehraje všechny komerční elektronkové zesilovače, které jsem měl příležitost slyšet. Obrovskou devizou je možnost upgradu obou elektronek na legendární (Mullard, Siemens, Philips, aj.) které jsou velmi rozšířené a dají se tedy snadno kupit. Tím se mohou měnit nuance v charakteru znění.

Původně jsem tento zesilovač sestrojil k citlivým, širokopásmovým reproduktorům, aby byl dostupný všem, kteří podobný reproduktor mají a nemohou dosáhnout dobrého znění s nějakým standardním zesilovačem. Spočátku byl triodový, s výkonem 2,5W. Ve všech kritikách má EL84 v triodě vynikající reference a pokud je dobře udělaná, je zněním podobná legendární drahé 2A3 triodě. A protože je EL84 pentoda, nabízela se možnost, s novými OPT, přepnout jí do tzv. „ultralineárního“ modu. Výsledek předčil očekávání, zmizelo triodové zkreslení, výkon stoupl na 4W a zesilovač začal sebejistě ovládat i hmotnější basové reproduktory s citlivostí od 92dB. Ve svém studiu EL84SEU používám k všem reproduktorům a přál bych vám slyšet, jakou kontrolu má nad 15ti palcovým basákem. EL84SEU je malý velikostí, ale velký svým zvukem.

EL84 SET hill

Jo, na tranzistory jsem nezapomněl, ty požívám jen velmi zřídka a to na pozicích, kde musím udělat kompromis podle hesla „Účel světí prostředky“ Pokud najdu reproduktory, o kterých vím, že lampou neuřídím, dám tranzistory místo výstupního trafa, kde je signál na úrovni desítek voltů a slouží pouze jako převod impedance.
Na takové pozici tranzistor napáchá méně škody, protože nezesiluje, jen dodává proud hladovým basákům. Důležité je, že na vstupní části, kde se zesiluje napětí, jsou elektronky, které jsou na rozdíl od tranzistorů mnohem lineárnější a neztratím tedy drahocenný detail.
Dále někdy požívám tranzistory v digitálních převodnících ke konverzi I/U, protože lampy mají vysoký vnitřní odpor. Ale protože na této pozici již tranzistory zesilují, raději tam dávám vysokofrekvenční germaniové tranzistory s měkkým spínáním, aby zanechaly co nejméně vlastních artefaktů.

Tranzistory, a to se všichni shodneme, jsou polovodiče. Na všech pozicích se snažím dávat vodiče. Už tento výraz mi stačí k tomu, že je ve svém aparátě prostě nechci 🙂